13. 12. 2004 – 9. 1. 2005

Josef Horázný je fotograf. Proč zdůrazňuji tuto nanejvýš zjevnou skutečnost má důvod. Důvod prostý – fotografové Josefova typu pomalu mizí.

V době kdy fotografuje každý, všude a pořád, v době kdy realita kolem nás pádí v téměř tekutém stavu – je tu najednou někdo, kdo má čas, chuť a hlavně schopnost tuto tekutou, beztvarou a nepostižitelnou realitu transformovat do obrazů plných skrytých významů, obsahů a tajemství.
Na fotografiích se zdánlivě neděje nic významného. Někdo někam jde, sedí u kávy, nakupuje, schází po schodech. Já, ty, my všichni to děláme stále a stále. Prožíváme svůj život v pohybu, hlavu ponořenou v mlze starostí a povinností, zároveň jsme ale chodícími obrazy, vizuálními příběhy, dílky mozaiky, která ovšem většinou nemá žádné diváky. Josef je takovým divákem a jeho fotografie jsou jevištěm zdánlivě bezvýznamných dějů.

Pracuje rychle, jeho fotografie jsou stejně tekuté jako dnešní realita. Je na nich v pohybu téměř všechno. I tato rychlost je ovšem jen zdánlivá.

Zdráhala bych se nazvat jeho práce momentkami.
V jejich významu je totiž zakódována naše přítomnost a snad i věčnost.

Mgr. Libuše Jarcovjáková
13. 12. 2004

Výstava byla připravena ve spolupráci s Fotoškolou Brno.